hlavní brněnské náměstí s kostelem sv. Mikuláše v roce 1869:
Téměř každý, kdo prochazí centrem Brna jej nemůže minout - náměstí Svobody. Má zvláštní tvar - nepravidelný trojúhelník, který je pozoruhodný i historií svého vzniku - delší strany byly dány směrem obchodní cesty, která se u ústí Masarykovy dělila do dvou větví, kratší strana, a to je ještě zajímavější, byla vymezena tzv. Městským potokem přitékajícím od Středovy ulice (okolo bývalého Sputniku) a pokračujícím ulicí Kobližnou ven z města.
ústí České na náměstí Svobody, po roce 1868
Již od 13. století se toto náměstí jmenovalo forum Inferius, Dolní trh - v dichotomii se Zelným trhem, který byl do 15. století nazýván Horním trhem. Až v 18. století se mu začalo říkat Velké náměstí. Poté vystřídalo několik názvů - nám. Císaře Františka Josefa (1915), nám. Svobody (1918), Adolfa Hitlera (krátce v březnu 1939), Viktoriaplatz, nám. Svobody (1945).
náměsti Svobody v celkovém pohledu od Masarykovy, dosud není proražena Rašínova třída, krásnou dominantou náměstí je kostel sv. Jakuba, rok 1890
Od vzniku Brna stával ve středu náměstí kostel sv. Mikuláše. Základ tomuto kostelu dala kaple sv. Mikuláše postavená před rokem 1231 pro kolonisty a kupce vlámsko - valonské, kteří nerozuměli "moravsky ani německy." Kaple byla ve 14. století nahrazena gotickou novostavbou kostela, která pak prošla barokizací. V 19. století kostel přestal sloužit církevním účelům (stalo se z něj vojenské skladiště). A konečně v roce 1869 byl jako nepotřebný a zchátralý zbořen. Domek vpravo od kostela je budova strážnice. Dnes jsou na "Svoboďáku" odkryty jeho pozůstatky.
Na tomto náměstí měli své domy a paláce nejpřednější z brněnských měšťanů a šlechticů. V později to byli bohatí podnikatelé, velké firmy a banky. Malé a době nevyhovující renesanční a gotické domy byly v horším případě zbourány, v lepším případě upraveny a přestavěny (například proražena větší okna, nadstaveno patro). Z těch zbořených jmenujme alespoň palác hraběte Mitrovského stávající na rohu Běhounské či Kounicův v místech Komerční banky.
Od roku 1596 stával na náměstí Svobody pálac odchodníka s vínem pana Schwarze. V 19. století prošel mnohými úpravami - například v roce 1843 byl zvýšen o patro. Tuto krásnou stavbu dodnes na náměstí Svobody najdete. Podoba ulic ústících do náměstí se proměnila. Domy na Zámečnické byly prakticky všechny zbořeny a samotná ulice byly rozšířena. Uzounká Hřbitovní ulička, mířící ke kostelu sv. Jakuba byla nahrazena širokou Rašínovou třídou (v roce 1901), jíž musely uvolnit místo některé domy na náměstí Svobody a v okolí kostela sv. Jakuba. Původně rázovité náměstí se tak proměnilo v rušný dopravní uzel (tramvaje jezdily i ze Zámečnické do Kobližné). Dnes je náměstí pěší zónou a i tramvajová doprava z nádraží k Moravskému náměstí byla omezena. O dalším osudu náměstí Svobody se vedou sveřepé diskuse. Padají zajímavé návrhy - např. obnovit byť symbolicky, Městský potok...
nedílnou součástí námšstí Svobody byly trhy, snímek z 90. let 19. stol. zachycuje ústí Kobližné
na náměstí Svobody bývalo (a je) rušno
