Ústí Rašínovy (tehdy Kostelní, Umrlčí či Hřbitovní ulička) na náměstí Svobody, před rokem 1900:
Výstižné je slovo "ulička" - Hřbitovní se na fotografii jeví spíše jako škvíra mezi domy. Její název je odvozen od svatojakubského hřbitova, který se na Jakubském náměstí rozkládal do roku 1789, kdy byl zrušen a hřbitovní půda rozprodána. Po zrušení hřbitova mohly okolo kostela vzniknout nové domy, které sv. Jakuba těsněji obemkly.
Hřbitovní ulice (od roku 1858 Kostelní) spojovala, a to je podstatné, pouze Jakubské náměstí s náměstím Svobody - dnešní průchod na Moravské náměstí byl ještě uzavřen budovou fary sv. Jakuba a farní zahradou. Stará fara roku 1900 padla za oběť asanaci a budova nové fary byla odsunuta do dnešní pozice, z našeho pohledu vlevo. Spolu již se zrušenou farní zahradou (napravo od staré fary) se tak uvolnil průchod na Moravské náměstí. Vyvýšené okolí kostela bylo srovnáno do roviny, pak již nic nebránilo propojení náměstí Svobody, Moravského a Jakubského náměstí.
Stalo se tak v roce 1901, kdy byly zbořeny oba nárožní domy, spolu s nimi byly zbořen celý blok domů mezi dnešní Rašínovou a Běhounskou ulicí (mimojiné i cenný palác hraběte Mitrovského). Vznikla tak zcela nová třída, která dostala jméno Liechtensteinova (Liechtensteingasse), podle knížete Aloise von Liechtensteina - německého a rakouského politika protislovanského smýšlení. Pravděpodobně mu patřil levý nárožní dům na nám Svobody.
Naproti ústí České ulice je nepřehlédnutelný morový sloup, který tu byl postaven již v roce 1680. Jako raně barokní dílo jej postavil známý brněnský stavitel Jan Křtitel Erna.
