Pohled na ústí Orlí ulice na Masarykovu třídu, 80 - 90. léta 19. století:
Podíváme-li se na oba dva snímky vidíme dramatickou proměnu podoby ulice, která od středověku patřila k urbanistické osnově Brna. Až na dům č. 3 (nedávno rekonstruovaný) byly všechny budovy na Orlí ulici asanovány. Orlí dostala své dnešní jméno podle hostince U černého orla, který stával v místech dnešního domu č. 7 (to je ten s drogerií). Dříve se v jejím názvu vyskytovalo v nejrůznějších kombinacích slovo "Měnínská," neboť ulice ústila (a ústí) k Měnínské bráně. Od Měnínské brány a to je z dopravního hlediska důležité, vedla Orlí přímo na Horní (Zelný) trh.
Na rohu Měnínské (Orlí) a České (Josefské) byl v letech 1651 až 1655 na pozemcích šesti měšťanských parcel zbudován klášter a kostel voršilek. Klášter vytvořil novou stavební čáru Josefské, která patrně bývala mnohem užší než dnes. Josefská má pro dějiny Brna relativně velký význam - v předměstské éře Brna se na Josefské ulici rozkládala slovanská trhová osada. Proto se tato ulice také jmenovala Česká - a na Josefskou byla přejmenována až v 17. století.
Hostinec U černého orla býval nejlepším z brněnských zájezdních hostinců. Z tohoto důvodu se v něm ubytovávali významní návštěvníci Brna a i samotný císař Josef II. Ten v roce 1788 hostinci udělil právo přidat k názvu hostince dovětek "U císaře římského." Josef II měl v hostinci i své oblíbené okno - otočené k Zelnému rynku, ze kterého sledoval pouliční ruch a "mladé a milostivé paní brněnské." Na našem snímku je pod tímto oknem reliéf orla.V polovině 19. století hostince zanikl a v domě byla zřízena drogerie. V roce 1903 byl dům zbourán a cenný portál, který zdobíval vchod do hostince byl přenesen do dvora novostavby. Drogerie - a to je zajímavé je v tomto domě stále od roku 1874.
V berních knihách je zmiňován Fridlinův dům (nyní zhruba č.p. 8), kde byly nalezen gotický, z cihel klenutý vinný sklep. Tady stojí ze to se letmo dotknout vinařství, oné téměř neznámé časti brněnské historie: Fridlinův sklep nebyl nijak výjimečný, vinný sklep patřil k běžné součásti měšťanského domu. Vinohrady také měšťanům patřily a měšťané mohli získat právo k provozování výčepu vína. Své vinice měly i kláštery a vrátíme-li se k Orlí, tak v domě č. 17, v areálu Minoritského kláštera najdeme dvoupatrové sklepy hluboké 16 metrů. K Orlí ulici se ještě váže pověst o tragické smrti služebné poštmistra: tady je.
