"Císařský" mlýn na Mendlově náměstí, přelom 19. století:
Na fotografii je vidět budova mlýna, nazývaného někdy Císařský. Mlýn byl napájen Svrateckým náhonem, který se u Kamenného mlýna v Pisárkách odděloval od Svratky. Na Mendlovo náměstí přitékal ze směru od výstaviště. Od mlýna pokračoval k Pekařské, do které se stáčel velkým zákrutem, v místech před dnešní školou. Když byl v roce 1896 tento zákrut zregulován a vody náhonu svedeny vpravo, do areálu nemocnice, vznikl tak prostor pro budovu školy. Náhon byl po čase zasypán, ale přesto jeho zbytky byly patrny až do 60. let tohoto století. Císařský mlýn stával vedle starobrněnské radnice. Tu mnozí ještě mohou pamatovat, neboť definitivně byla zbořena v roce 1965. Na fotografii ji vidíte úplně vpravo.
Koleje tramvaje, které vidíte v popředí snímku, vedly ulicí Hlinky do Pisárek. Vůz koňské dráhy se na lince Staré Brno - Pisárky poprvé objevil v roce 1869. Tato trať byla jednou z prvních linek v Brně. Kopec k pivovaru byl pro provozovatele tratě zdrojem dnes již jen úsměvných komplikací: zvláště v neděli, kdy byly vozy koňky přetíženy návalem senzacechtivých výletníků (Pisárky tehdy byly oblíbeným výletním místem), koně do kopce nestačili a musela se přidávat přípřež.
Staré Brno. Již ze slova "staré" cítíme, že Staré Brno tu bylo dříve než Brno, které bychom našli pod Petrovem, zhruba v půdorysu vymezeném dnešním městským okruhem. Na Starém Brně, u řeky Svratky vznikla staroslovanská osada, později trhová osada. Od 11. století se tu připomíná tržiště, ke kterému vedla dálková obchodní cesta. Osada dostala své jméno podle staročeského „brn“, bláto - Svratka se v těchto místech rozvodňovala a vytvářely se tu močály. Podle jedné z teorií tu stával dokonce hrad. Lidské osídlení se ale přesunulo pod Petrov a osada Staré Brno ztrácela na významu - při stavbě městských hradeb, nebyla do jejich obvodu ani včleněna. Ze Starého Brna se stala samostatná předměstská obec, která se až v roce 1850 stala nedílnou součástí Brna.
Ještě před vznikem velkého Brna stával na Starém Brně kostelík. Našli bychom jej v areálu augustiniánském kláštera. Původně to byla románská rotunda postavená okolo roku 1000, která byla přestavěna na románský kostelík (z roku 1210 se dochovala písemná zpráva hovořící o kostelíku Panny Marie na Starém Brně). Kostelík byl po roce 1300 přestavěn v gotickém slohu a ještě později prošel barokní přestavbou. Zajímavé je, že tento kostelík byl zbourán až v 80. letech 18. století a jeho podoba je známa i ze starých brněnských vedut.
Starobrněnský klášter, rok 1893
Vlastní starobrněnský klášter byl založen Eliškou Rejčkou v roce 1323, poté co jí v tomto roce Jan Lucemburský věnoval svůj majetek na Starém Brně, včetně kostela P.Marie. Roku 1333 ke svému cisterciáckému klášteru přistavěla špitál. Stavba celého kláštera trvala bezmála 50 let a královna Eliška Rejčka se dokončení "svého" kláštera nedočkala a byla v něm pohřbena. K založení kláštera se váže známá pověst o "Praporkové věštbě" - královna Eliška vypustila ze Špilberku několik praporků a na místě dopadu jednoho z nich, stanovila místo stavby. Vezmeme-li v úvahu, že klášter stavěla okolo již existujícího kostelíka, který jí patřil, pak musela velmi "dobře mířit", aby praporek zaletěl tam, kam chtěla.
V roce 1782, za josefínských reforem byl cisterciácký klášter zrušen a jejich majetek zabaven pro náboženský fond (mimojiné obce Žebětín, Lískovec, Maloměřice a Ořešín). Jeptišky musely odejít a "přijmout pensi". O rok později do kláštera přišli augustiniáni. Dnešní podobu klášteru vtisklo několik přestaveb, zvláště v 19. století, po příchodu augustiniánů.
V minulém století náměstí prošlo velkými terénními úpravami. Navážkami bylo několikrát zvýšeno a jeho přírodní reliéf zarovnán. Tyto úpravy měly i vliv na sklon ulice Pekařské, kde si dodnes můžete povšimnout, že některé domy se ocitly pod úrovní vozovky. Budovy kláštera u ústí Pekařské byly zbořeny a byla vytyčena nová stavební čára ulice Úvoz, tak jak ji známe dnes. Vzhled Mendlova náměstí se výrazně změnil v 60. letech našeho století, kdy při přestavbě Starého Brna bylo zbořeno mnoho domů a z náměstí se stal spíše dopravní uzel, než cíl rodinných a nedělních vycházek.
K Mendlovu náměstí neodmyslitelně patří hostinec "U modrého lva"
