Méně známá pověst o brněnském kole je o kolařském tovaryši, kterak si jím zachránil život. Dotyčný řemeslník chodil denně z Ochozu do Brna. Jednou když, se vracel domů, našel vedle cesty ležícího člověka. Podíval se jestli by mu nemohl pomoci, ale neznámý byl mrtvý. Tehdy tu žilo hodně loupežníků a patrně některý z nich ubožáka ubodal. Tovaryš se rozhlédl a uviděl dva biřice na koních, jak se k němu ženou. Milého učedníka přes jeho protesty odvedli rovnou do šatlavy. Ačkoliv byl nevinný, druhý den ráno měl být sťat. Ze samého zoufalství začal malým nožíkem, který měl schovaný v botě, vyřezávat z vězeňské lavice kolo. Když pro něho ráno přišel kat, našel odsouzence s kolem v ruce. Vyvolalo to všeobecný údiv a soudci změnili své rozhodnutí: to že, tovaryš vyřezal přes noc kolo, je zázrak a důkaz jeho neviny. Kolo pak bylo pověšeno na Staré radnici.
