Jezuitská, Kozí, Běhounská a Jakubské náměstí, rok 1903:
V této části Jakubského náměstí se sbíhají tři ulice: Běhounská, Kozí a Jesuitská. Pseudobarokní dům, který vidíte úplně vlevo, tvoří nároží Běhounské a Jesuitské. Naproti tomuto domu je blok jesuitských kolejí. Vpravo na snímku je nárožní dům se Spranzovou kavárnou uzavírající vidlici Kozí a Běhounské.
Vraťme se ale k oněm jesuitským kolejím (pohled na ně z druhé strany od Rooseveltovy). Stávaly na ploše přibližně vymezené dnešními ulicemi Rooseveltova, Dvořákova, Kozí a Jezuitská. Byl to komplex budov s několika nádvořími a jehož součástí byl i kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jesuitský kostel). V roce 1904 byly koleje zdemolovány a na jejich místě vznikly zcela nové ulice - Mozartova, Beethovenova a Dvořákova. Z kolejí se zachoval portál ze druhého nádvoří, který dnes najdete na Mozartově ulici. Pokud se tam půjdete podívat, všimněte si kartuše ve štítě - připomíná první vysokou školu v Brně. Mezi lety 1778 až 1782 sem totiž byla přechodně umístěna olomoucká univerzita.
Jakubské náměstí by nebylo Jakubským bez kostela sv. Jakuba. Sv. Jakub byl postaven mezi léty 1202 - 1222 jako farní kostel trhové vsi německých a flandersko-vlámských kolonistů. V roce 1460 začala jeho pozdně gotická přestavba a dnešní podoby nabyl v roce 1473. Bohužel v roce 1515 vyhořel a až do roku 1592 probíhala jeho obnova. Chrám stával se hřbitovem, který jej obklopoval na vyvýšeném prostranství, a z hlavní brány hřbitova (naproti ústí Jezuitské) se do Běhounské muselo po schodech. O tom svědčí zápisy v kronikách, některé staré fotografie a i samotná dispozice kostela. Tento výškový rozdíl byl časem srovnán vyvýšením okolí a Běhounské ulice.
V roce 1789 byl hřbitov, na kterém se pohřbívalo bezmála 500 let zrušen. Za své existence býval považován za čestný a bylo velkou ctí být na něm pohřben. Po jeho zrušení byly náhrobky a pozemek hřbitova rozprodány ve dražbě a okolí kostela bylo vydlážděno. I tak trvalo dlouho než zmizela poslední stopa svědčící o tom, že tu na vyvýšeném místě stával hřbitov.
Vlevo nad kostelem v místech dnešní Rašínovy ulice bychom až do roku 1900 našli budovu fary patřící ke sv. Jakubu. V tomto roce byla asanována a uvolnila tak místo pro nově vznikající ulici (Rašínovu), která propojila nám. Svobody s Jakubským a Moravským náměstím. K faře ještě patřívala zahrada, ta ale vzala za své již v roce 1853, kdy byla prodána. Mluvíme-li o této části městského centra nemůžeme pominout kapli sv. Mořice, říkalo se jí Česká, neboť se v ní konaly české bohoslužby. Našli bychom ji proti věži sv. Jakuba na místě dnešní školy, postavené v roce 1898.