pohled na souběh České a Veselé ulice, rok 1935:
Kdo v Brně by neznal Českou? Pokud ale zapátráme hlouběji v její minulosti můžeme se dočkat velkých překvapení. Fotografie zachycuje spojení dvou ulic - České a Veselé. Obě dvě ústily k Veselé bráně a byly proto důležitými komunikacemi, neboť spojovaly tržiště (náměstí Svobody a Dominikánské náměstí) s brněnským okolím. Tyto dvojice ulic spojujících se u jedné brány byly v Brně obvyklé i u ostatních bran.
Směrem ulice Solniční procházely hradby a při stavbě Investiční banky se ve výkopech našly zbytky gotické hradební zdi a barbakánu. Hradební příkop u Veselé brány napájel Městský potok, který dále pokračoval do centra města. Zástavbou České byly honosné měšťanské domy a šlechtické renesanční paláce. Většina jich ovšem vzala za své při rozsáhlých asanacích v centru města, kdy byla v podstatě celá Česká přestavěna. Byl zbořen i známý palác Dubských, který stával v místech dnešního Sputniku.
Od 14. století se Česká nazývala Veselá (Frőhlichgazz), někdy též Přední Veselá nebo Nová Veselá a od roku 1867 nesla jméno Rudolfská. V 19. století se Rudolfská stala centrem českého živlu a národního obrození, které se soustřeďovalo okolo knihkupectví Jožky Barviče (tehdy byste ho našli na místě dnešního obchodního domu Baťa) a vydavatelství Lidových novin. Jako "české korzo" byla protiváhou německé Rennergasse, Rýnské, nebo chcete-li, Běhounské. Po vzniku Československa byla v roce 1918 na památku tohoto českého obrození přejmenována na Českou. V pozadí fotografie je již vidět funkcionalistická budova banky.
