palác hraběte Mitrovského při ústí Běhounské na náměstí Svobody, rok 1901:
Na rohu náměstí Svobody a Běhounské stával palác hraběte Mitrovského. Vchod do něj byl i ulice Běhounské, kde byl druhý portál. V roce 1881 přešel do majetku města a roku 1901 byl asanován. Portál z paláce byl umístěn na nádvoří Moravského zemského muzea. Jeho asanace znamenala ztrátu cenné architektonické památky. Samotná Běhounská náleží k základní urbanistické osnově středověkého města. Spojovala náměstí Svobody s Běhounskou branou v augustiniánském klášteře a byla proto významnou komunikací.
Její terénní dispozice se poněkud změnila - kostel sv. Jakuba stával i se hřbitovem, který jej obklopoval na vyvýšeném prostranství a z hlavní brány hřbitova (naproti ústí Jezuitské) se do Běhounské muselo po schodech. Svědčí o tom zápisy v kronikách, některé staré fotografie a i samotná dispozice kostela. Tento výškový rozdíl byl časem srovnán vyvýšením okolí a Běhounské ulice.
Pro minulost této ulice je typický vývoj jejího názvu: Původní název byl od 14. století Rýnská (platea Rhenensis, Renense), a to podle osady kolonizátorů z Porýní, kteří se tu usadili. Jméno Rennergasse vzniklo patrně z nesprávného přepisu Renense či Renensis. Běhounská je pak odvozena z tohoto německého slova. Po dobu existence německých osadníků a měšťanů se ulici říkalo těmito názvy současně. V 19. století byla ulice nazývána jako Holzgasse - Dřevěná ulice. Bylo tomu tak podle Dřevěné brány, která stávala v areálu augustiniánského kláštera.
